JAVORNÍK na Šumavě 1066 m.n.m.

Vítejte na stránkách šumavské obce Javorník

Get Adobe Flash player

Aktuálně

Turistické informační centrum






Tradiční pouť s. Antonína na Javorníku 18. 6. 2016

foto zde



28. září 2015 Foto z akce + video zde

13. června 2015 FOTO ZDE

Tradiční pouť sv. Antonína na Javorníku

moderuje Čestmír Řanda ml.

kouzelnická show Martina Čejky 



--------------------------------------------

Foto z akce + video zde

Dnem věží a rozhleden ČR

28.9.2014


POUŤ NA JAVORNÍKU 2014

odkaz na video z akce


Javorník žije ....


Divotvorná hora Javorník

 Skřítkovník 

Stavění máje 30.4.2014


Tohle jinde neuvidíte 16.5.2013

šumavské orchideje a jiné



Stavění máje 30.4.2014





Pouť na Javorníku

Partneři

28.9.2017

PROGRAM: 

09:30-11:00 Doprava ze zastávky Javorník na rozhlednu (Pěšky jako za vozem)
11:00  Příjezd Betynky s družinou (A bude i Karel...)
11:15  Šumavě a jejímu lidu...
11:50  Oběd za své... a kejkle už od rána
12:15  Žonglování a jiné věci ...
12:50  Šumavští táhlé ....

Výstava legendy automobilového průmyslu - aerovka

Uvidíte kováře při jeho těžké práci...

Scénku v podání Javornických ochotníků...

Řezbáře pod jehož rukama se bude rodit socha...

Kejklíř a klaun PUPA pro děti i dospělé ...

Chyběti nebudou žínky a mužové v dobovém...
A dobrého občerstvení bude hojně !           

-----------------------------------------------------------------------------------------------------------

O chybějícím základním kamenu 

u rozhledny

Hynek Klimek s využitím námětu Vlaďky Blahoutové

 

Nedávno se svěřil skřítek Javorníček trpaslíkům z šumavské hory Javorníku, že mu dělá starost zdejší rozhledna.

  „Před časem jsem chápal, že je mrzutá a smutná, když původně holý vrchol, na kterém stojí, pozvolna zarostl lesem a smrky ji pak přerostly a zakryly z ní výhled. Určitě si vzpomínáte, že z jejího ochozu pak bylo vidět jen do špiček stromů. Turisté pak namísto potěšení z výhledu, o kterém spisovatel Karel Klostermann říkával, že je nejkrásnější z celé Šumavy, mohli jedině tak počítat šišky ve větvích smrků.

  Když se pak po letech úsilí místních nadšenců z Nadačního fondu Karla Klostermanna a dalších, podařilo s přispěním mobilního operátora T-Mobile rozhlednu nastavit, byla radostí celá bez sebe. Radovala se tak, že jsem se až bál, že se dá do tance a pochroumá si základ. Toho se naštěstí nedopustila, ale jak plynul čas, začínala být opět stále zasmušilejší.

  Dlouho mi nechtěla prozradit důvod svého smutnění. Kdykoliv jsem se jí zeptal, odbyla mě, že je to jen její věc a ať prý si jejích nálad nevšímám. Jenomže mě to nedalo. Nenechal jsem se odradit a čas od času jsem se od ní znovu zkoušel vyzvědět, co ji trápí.

  Známé přísloví říká, že trpělivost růže přináší a i v případě rozhledny se naplnilo. Nejdříve se na mne pro mou neodbytnost sice zamračila, ale pak se rozhodla, že se mi svěří. A představte si, co mi prozradila!

  Důvodem jejího trápení je, že v jejích základech podle jejího mínění chybí ten nejhlavnější ze základních kamenů. Ne, že by to snad nějak narušilo pevnost jejích základů a celou statiku věže, ale ona by ten základní kámen, který ji prý nejde z mysli, velice ráda měla.

  A o jaký základní kámen se jedná? Všichni vědí, že nápad postavit na Javorníku rozhlednu měl a snažil se prosadit Karel Klostermann. Padl na úrodnou půdu, ale nejprve snaze o stavbu rozhledny, jak známo, zabránilo vypuknutí první světové války. Když se pak po letech nápad proslulého spisovatele dočkal svého uskutečnění, stavby rozhledny se on sám už bohužel nedožil. A rozhledna nazvaná jeho jménem by přitom nesmírně ráda měla základní kámen, na který by býval po jeho slavnostním uložení poklepal kladívkem Karel Klostermann,“ vypověděl Javorníček trpaslíkům.

  Ti si do jednoho promnuli vousy na bradách a dali se do usilovného přemýšlení, zda by se posmutnělé rozhledně dalo od jejího smutnění pomoci. Na nic kloudného ovšem nepřišli. Jen na to, že by bylo nejlepší svolat na poradu i další tajuplné bytosti z celé šumavské Divotvorné hory Javorníku. Tedy, samozřejmě jen ty dobrotivé a dobromyslné.

  Javorníčkovi se nápad zamlouval a tak se jedné noci nedlouho po jeho setkání s trpaslíky uskutečnila u kaple – rotundy svatého Antonína tajná porada. Vedle Javorníčka a skupiny trpaslíků se jí zúčastnili javoroví mužíčci se svými ženuškami, pár hodných víl, kouzelný dědeček, houboví skřeti, několik dalších skřítků, dva zástupci permoníků z Kašperských Hor, přízračný jelen a dokonce i mírumilovný hejkal a jedna polepšená jezinka.

  „Já rozhledně rozumím. To její smutnění není žádný ženský rozmar, ale vážná věc. Já bych si být na jejím místě také stýskala. Vždyť Karel Klostermann byl její duchovní otec a tak se nedivím, že je rozhledna smutná, že po něm nemá žádnou hmatatelnou památku. Pokud je mi známo, i většina lidí uchovává doma pečlivě památeční předměty po svých blízkých a rozhledna nic takového nemá,“ řekla rozvážně jedna z javorových panenek a ostatní jí dali za pravdu.

  „No jo, ale když Karel Klostermann zemřel řadu roků před stavbou rozhledny, tak jí přece nic darovat nemohl. Ani nemohl položit základní kámen, po kterém rozhledna touží,“ nadhodil jeden z kašperskohorských permoníků.

  „A co kdyby ho položil někdo namísto něj?“ napadlo hejkala.

  „Jak ji znám, to by jí určitě neuspokojilo,“ zavrtěl odmítavě hlavou Javorníček.

  „Já bych možná znal radu,“ vmísil se do hovoru kouzelný dědeček a

  oči všech přítomných se v tu chvíli upřely na něj.

  „Jakou? Honem sem s ní! Povídej!“ neubránili se někteří z nich výkřikům.

  „Nevím sice jestli se to podaří, ale zkusit se to určitě dá,“ tlumil jejich dychtivost vyzvědět řešení.

  Nemuseli ho ale pobízet, aby je se svým nápadem seznámil. Hned návazně pokračoval:

  „Po světě se přece toulá spousta přízraků. Já vím, že se Karel Klostermann, který smysluplně naplnil svůj život, přízrakem nestal, ale možná, že by se na krátký čas dala sjednat výjimka. Požádám starobylou duši šumavských hor Gabretu, aby se tam nahoře přimluvila a zkusila domluvit, aby se Karel Klostermann mohl alespoň na hodinku na svět vrátit, aby ten vytoužený základní kámen rozhledně dal. Snad Gabretu dojme hloubka té tak drahný čas nenaplněné touhy a ukáže nikoliv krutou, ale tu svou druhou, laskavou tvář a upřímné prosbě vyhoví.“

  „To by bylo úžasné, kdyby se to povedlo!“ zasnil se Javorníček a také všichni ostatní nápad kouzelného dědečka pochvalovali.

  „Uvidíme, co mi na to Gabreta poví, jestli mi kývne a pokud ano, zdali se jí to vůbec podaří tam nahoře dojednat,“ mírnil nastalé nadšení.

  „Jak by ale mohl Karel Klostermann, kdyby se to s jeho dočasným návratem podařilo, dopravit k rozhledně základní kámen?  Vždyť takové kameny jsou velmi těžké,“ napadlo pak starého trpaslíka, který nedávno oslavil tisícileté výročí narozenin a tak měl spoustu zkušeností.

  „To už se nějak zařídí. Zatím je předčasní lámat si s tím hlavu. Pokud se ale náš šumavský bard vrátí zpátky na svět, někdo ho určitě i s tím kamenem k rozhledně doveze. Přece ho nenecháme vláčet se s takovým břemenem pěšky,“ byl si jistý Javorníček.

  „Dovezeme? Autem? A nákladním, aby ten kámen uvezlo? Nebo by se vešel do osobního?“ zajímala se okamžitě jedna z víl.

  „Třeba přijede vlakem,“ snažil se jí odbýt Javorníček.

  „Vlakem, jó?! To ti asi v hlavě přeskočilo! Copak k rozhledně vedou koleje?“ zaťukala si víla na čelo.

  „Nevedou, ale mohou vést! V našem pohádkovém světě je přece možné všechno. Tak proč by se nemohlo stát, že Karel Klostermann přiveze na Javorník k rozhledně základní kámen třeba právě vlakem. A mohlo by to být možná už letos o svátku svatého Václava, při zahajovacím dnu Měsíce věží a rozhleden, aby se to trápení naší rozhledně neprotahovalo,“ uzavřel rozhodným hlasem Javorníček a usmívající se kouzelný dědeček mu přikyvoval.

  „No, uvidíme. Moc tomu nevěřím, ale ráda se nechám překvapit,“ řekla na to pochybovačná víla.

  Když se pak shromáždění rozcházelo, snad všem, kteří se ho zúčastnili, se hlavou honila myšlenka, jak by bylo záslužné a hezké, kdyby rozhledna na Javorníku dostala, co si tolik přeje mít.

(Napadlo vás snad, že ta pohádka nemá pořádný konec? Nu, to je tak, že zatím zůstal otevřený. Uvidíme, co se stane letos na Václava.)

 

Pořádají:



Nadační fond Karla Klostermanna © 2013 All Rights Reserved  mail:info@javornik.cz